O knize: 2014 / "...Watson usrkl ze svého šálku: - Jen se vám divím, Sherlocku, jak jsi uhodl - Nová tapeta? Při jejich lepení mějte okna utěsněná, jinak půjde práce dolů. Ale pak... - Holmes znovu potáhl z dýmky a natáhl nohy ke krbu. V tu chvíli se z ulice ozval zvuk blížícího se kočáru a zezdola se ozvaly hlasy: "Drahá, je tohle Baker Street dvě stě dvacet jedna bis?" "Správně, pane." Watson vstal od stolu "To je pravda, příteli," přikývl Holmes a vyndal dýmku z úst, "to je ruský přízvuk." Jsem ochoten se vsadit o šilink, že dorazila nějaká důležitá osoba "Neoklameš mě, Sherlocku," ušklíbl se Watson samolibě, "ten si nechám pro sebe." Ty a já víme, že klenotnictví Benninga Arnolda se nachází v přízemí. Druhý hlas patří jemu. Majitel vychází pozdravit pouze ty, které doufá, že uvidí jako bohaté kupce. Takže závěr je zřejmý: "Bravo, Watsone, moje lekce nebyla marná." Co ještě dodat?…»